Roste obliba použití kyseliny šťavelové v létě

01.08.2020
 
V zahraničí se mnoho let používá proti varroóze sublimačně nebo pokapem kyselina šťavelová. V České republice nemá její použití dlouhou historii. Jednak kvůli dřívější nedostupnosti komerčních přípravků, jednak v důsledku nedůvěry včelařů k této účinné látce či obav z nežádoucích účinků. Po legislativní změně jsou přípravky s kyselinou šťavelovou i u nás již snadno dostupné a obavy z jejího použití opadají. Má však aplikace kyseliny šťavelové nějaká úskalí?

 

Historie použití kyseliny šťavelové

Zpočátku provázela použití kyseliny šťavelové (KŠ) v české včelařské praxi nedůvěra v její účinnost i v bezpečnost pro včely a včelaře. Hovořilo se o potencionálních nežádoucích účincích KŠ na zdraví včel; diskuse se stáčely hlavně kolem vychytávání vápenatých a dalších dvojmocných kationtů z hemolymfy1. Následně se mezi včelaři debatovalo o možném neblahém vlivu na trávicí trakt včel a o maximálním počtu aplikací během zimního období. KŠ byla vyzkoušena jako alternativa k podzimní fumigaci nebo aerosolování i v podmínkách ČR (Danihlík a Přidal, 2005).
 
Od té doby se změnila legislativa týkající se léčení včelstev a zvýšila se nabídka veterinární léčivých přípravků proti varroóze. Jejich aktuální seznam naleznete na www.uskvbl.cz. Mezi registrované přípravky na bázi KŠ patří Oxybee, Oxuvar a VarroMed. Roztok pro pokap včel si lze vyrobit i doma z dihydrátu kyseliny šťavelové a řepného cukru (viz tab. 1).
 
Tabulka 1: Příprava a použití léčebného roztoku kyseliny šťavelové
 

 
O léčbu pomocí kyseliny šťavelové je zájem
 
O vzrůstající popularitě KŠ mezi českými včelaři svědčí jak zvýšený zájem o přednášky na téma jejího použití, což dokládá osobní zkušenost autora textu, tak rostoucí počet článků zabývajících se její aplikací (např. MV 6/2020).
 
Svědčí o tom také statistika COLOSSu: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev, která potvrzuje stoupající trend použití KŠ. Zatímco v druhém ročníku monitoringu uvedlo asi 6 % respondentů, že používá KŠ formou pokapu a 2,5 % sublimačně, v roce 2019/20 používalo již 24,1 % respondentů KŠ pokapem (zde včetně utěrek s KŠ), přičemž procento včelařů aplikujících KŠ sublimací se dlouhodobě pohybuje kolem 3 %. V prvních pěti ročních monitoringu bylo typické podzimní pokapání včel roztokem KŠ, v posledních dvou letech však lze vidět jasný trend letního použití KŠ pokapem včetně aplikace ubrousků napuštěných KŠ v glycerolu (synonymum glycerin) (obr. 1). Použití utěrek je poměrně nové řešení dlouhodobého aplikátoru této účinné látky hlavně v letním období, první zkušenosti byly popsány v článcích v MV 6/2020. Delší historii má však použití pokapu KŠ, kterým se zabývá následující text.
 

 
Obr. 1: Meziroční srovnání použití KŠ během roku, jak uvedli respondenti studie.
 
Vhodně načasované letní zásahy proti varroóze jsou klíčové pro zdárné přezimování včelstev. Zajímavým zjištěním dotazníkového šetření COLOSS monitoringu jsou vyšší zimní ztráty včelstev u včelařů, kteří v červenci, srpnu nebo září alespoň jednou použili pokap kyselinou šťavelovou ve srovnání s těmi, kteří KŠ v těchto měsících nepoužili (obr. 2). Zjištění nemusela nutně zapříčinit neúčinnost KŠ, ale spíše nesprávná aplikace, pozdní načasování, špatná situace v okolních chovech s následnými reinvazemi nebo kombinace dalších faktorů nezohledněných v tomto porovnání. Na co je potřeba dbát při použití KŠ pokapem?
 

 
Obr. 2: Ztráty včelstev v procentech různých skupin včelařů. I. sloupec zleva: použili KŠ v červenci (7) až září (9) alespoň jednou. II. sloupec: nepoužili KŠ v červenci až září vůbec. III. sloupec zahrnuje všechny odpovědi za dva ročníky. IV. sloupec: včelaři, kteří v červenci až srpnu nepoužili žádnou aplikaci kyseliny mravenčí, mléčné, šťavelové, tymolu ani Gabonu. n = počet respondentů. Data z let 2018/19 a 2019/20.
 
Letní ošetření
 
Pokud je ve včelstvu přítomen plod, je účinnost jednoho pokapu kolem 24 %. Při 4 po sobě následujících aplikacích v přibližně 10denních intervalech se účinnost může zvýšit na 39-52 % (Gregorc a Planinc, 2001). Obecně lze říci, že použití KŠ v době, kdy je ve včelstvu plod, není vhodné kvůli nízké účinnosti4. Při použití v létě je proto nutné, aby byl ze včelstva odstraněn zavíčkovaný plod vyřezáním plástů, nebo jeho zničením odvíčkovací vidličkou (obr. 3). Po odstranění plodu se účinnost pohybuje nad 90 % (Gregorc a Sampson, 2019). Pokud je plod zlikvidován odvíčkovací vidličkou a plásty jsou ponechány ve včelstvu, je potřeba asi 3 dny počkat do aplikace pokapu KŠ, než včely buňky vyčistí. Pravidelné pokapávání včel během léta nevidím jako vhodné z důvodu její toxicity pro plod i dospělé včely (Gregorc a kol., 1998, 2004)
 
Odstranění zavíčkovaného plodu přibližně v druhé polovině července a následné ošetření pokapem KŠ by mělo zajistit dostatečnou ochranu zimní generace včel (zkušenost autora). KŠ při jednorázové aplikaci včelstvo nepoškodí, odstranění napadeného plodu včelstvu jenom prospěje (eliminace rozvoje akutních viróz).
 
Zimní ošetření
 
Ošetření včelstev pokapem KŠ může plně nahradit fumigaci nebo aerosolování, ovšem platí i zde podmínka nepřítomnosti plodu v léčených včelstvech. Účinnost se může pohybovat kolem 95 % (Danihlík a Přidal, 2013; Gregorc a kol. 2019).
 
Možné chyby během použití pokapu KŠ
 

 
Závěrečné upozornění
 
Po prvotní nedůvěře v KŠ je nyní až téměř lavinovitě zaváděna v různých modifikacích do české včelařské praxe bez důkladného seznámení se s postupem aplikace, jehož dodržení je alfou a omegou úspěšné léčby. To nakonec platí pro jakékoliv jiné léčebné zásahy: špatně vložený Gabon nebo odpařovač kyseliny mravenčí či spálený pásek s Varidolem včetně účinné látky také nezajistí spolehlivou léčbu. Léčení včelstev pokapem KŠ může být bezpečné pro včelaře i pro včely. Nicméně neuvážené "sprchování" včel může vést k akutnímu poškození včelstva z důvodu toxicity účinné látky.
 
Přes potenciální rizika spojení s toxicitou KŠ, je její použití jednodušší a spolehlivější, než kyseliny mravenčí, jejíž odpar a tím účinnost ovlivňuje mnoho faktorů. Stejně jako u jiných přípravků proti varroóze, rovněž pro KŠ platí, že musí být používána správně a ve vhodnou dobu, na což by včelař neměl zapomínat.
 

 
Obr. 3: Zavíčkovaný plod, který byl poškozen odvíčkovací vidličkou. Plást je následně ponechán ve včelstvu k vyčištění dělnicemi. Pokud je plod napadený virózami, neměl by působit ohrožení pro dospělé včely. Přenos alimentární cestu je neefektivní ve srovnání s přenosem skrz roztoče.
 

 
Obr. 4: Provedení pokapu kyselinou šťavelovou na včely na rámcích a na loučkách.
 
Poděkování:
 
Děkujeme respondentům projektu COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev za účast. Díky nim získáváme cenná data o českém včelařství, která jsou inspirací pro další výzkum, ověřování v praxi i metodické postupy.
 
Literatura:
 
Danihlík J. Kyselina mravenčí a šťavelová v chovu včel. Moderní včelař. 2008, č. 6.
 
Danihlík J., Přidal A. Metoda pokapání včel roztokem kyseliny šťavelové k léčení včelstev. Moderní včelař. 2013; č. 4.
 
Gregorc A., Planinc I. Acaricidal effect of oxalic acid in honeybee (Apis mellifera) colonies. Apidologie. 2001;32(4), s. 333-340.
 
Gregorc A., Sampson B. Diagnosis of Varroa Mite (Varroa destructor) and Sustainable Control in Honey Bee (Apis mellifera) Colonies. A Review. Diversity. 2019;11(12), s. 243.
 
Gregorc A., Bowen I. Histopathological and histochemical changes in honeybee larvae (Apis mellifera L.) after infection with Bacillus larvae, the causative agent of American foulbrood disease. Cell Biol Int. 1998;22, s. 137-144.
 
Gregorc A., Pogacnik A., Bowen I. D. Cell death in honeybee (Apis mellifera) larvae treated with oxalic or formic acid. Apidologie. 2004;35(5), s. 453-460.
 

 
Jiří Danihlík