Letní ošetření

Pokud je ve včelstvu přítomen plod, je účinnost jednoho pokapu kolem 24 %. Při 4 po sobě následujících aplikacích v přibližně 10denních intervalech se účinnost může zvýšit na 39-52 % (Gregorc a Planinc, 2001). Obecně lze říci, že použití KŠ v době, kdy je ve včelstvu plod, není vhodné kvůli nízké účinnosti4. Při použití v létě je proto nutné, aby byl ze včelstva odstraněn zavíčkovaný plod vyřezáním plástů, nebo jeho zničením odvíčkovací vidličkou (obr. 3). Po odstranění plodu se účinnost pohybuje nad 90 % (Gregorc a Sampson, 2019). Pokud je plod zlikvidován odvíčkovací vidličkou a plásty jsou ponechány ve včelstvu, je potřeba asi 3 dny počkat do aplikace pokapu KŠ, než včely buňky vyčistí. Pravidelné pokapávání včel během léta nevidím jako vhodné z důvodu její toxicity pro plod i dospělé včely (Gregorc a kol., 1998, 2004)

Odstranění zavíčkovaného plodu přibližně v druhé polovině července a ná- sledné ošetření pokapem KŠ by mělo zajistit dostatečnou ochranu zimní gene- race včel (zkušenost autora). KŠ při jednorázové aplikaci včelstvo nepoškodí, odstranění napadeného plodu včelstvu jenom prospěje (eliminace rozvoje akutních viróz).

Zimní ošetření

Ošetření včelstev pokapem KŠ může plně nahradit fumigaci nebo aerosolování, ovšem platí i zde podmínka nepřítomnosti plodu v léčených včelstvech. Účinnost se může pohybovat kolem 95 % (Danihlík a Přidal, 2013; Gregorc a kol. 2019).

Možné chyby během použití pokapu KŠ

– Léčebný roztok se aplikuje na těla včel, nikoliv na rámky, loučky či na vybavení úlů. Je potřeba doslova upatlat včely, nikoliv úl (obr. 4).

– Roztok KŠ je potřeba rovnoměrně rozprostřít po zimním chumáči nebo po ce- lém hnízdě v létě.

– V létě je lepší aplikovat roztok navečer, kdy se létavky vracejí ze snůšky a mohou být léčebnou dávkou zasaženy.

– Pokud se KŠ aplikuje příliš brzy na podzim nebo v době, kdy je ve včelstvech plod, hrozí nedostatečná účinnost, protože léčivo nezasáhne roztoče na plodu. Včelař se pak diví v následujícím roce, proč se roztoči na jeho včelstvech pře- množili již v červnu nebo červenci, případně rozhořčeně pátrá po příčinách úhynu.

– Použití KŠ během aktivní snůšky by mělo být cílené, tzn. na napadená včelstva se současným odstraněním zavíčkovaného plodu pro zajištění vysoké účinnosti zásahu.

Závěrečné upozornění

Po prvotní nedůvěře v KŠ je nyní až téměř lavinovitě zaváděna v různých mo- difikacích do české včelařské praxe bez důkladného seznámení se s postupem aplikace, jehož dodržení je alfou a omegou úspěšné léčby. To nakonec platí pro jakékoliv jiné léčebné zásahy: špatně vložený Gabon nebo odpařovač kyseliny mravenčí či spálený pásek s Varidolem včetně účinné látky také nezajistí spolehlivou léčbu. Léčení včelstev pokapem KŠ může být bezpečné pro včelaře i pro včely. Nicméně neuvážené „sprchování“ včel může vést k akutnímu poško- zení včelstva z důvodu toxicity účinné látky.

Přes potenciální rizika spojení s toxicitou KŠ, je její použití jednodušší a spolehlivější, než kyseliny mravenčí, jejíž odpar a tím účinnost ovlivňuje mnoho faktorů. Stejně jako u jiných přípravků proti varroóze, rovněž pro KŠ platí, že musí být používána správně a ve vhodnou dobu, na což by včelař neměl zapomínat.